Historie

Historie masopustu obecně

Masopust je svátek, který v minulosti začínal svátkem TŘÍ KRÁLŮ a končil POPELEČNÍ STŘEDOU. V tomto období se zásoby jídla povážlivě tenčily a do jara bylo ještě daleko. Proto si lidé vymysleli tento svátek.

Masopust byl považován za svátek jídla. Jediným a hlavním důved bylo se dosyta najíst. Od popeleční středy nastal 40-ti denní půst až do Velikonočních svátků. Z tohoto důvodu pochází i název: MASO - PŮST.


Období Masopustu připadá každý rok na jiné datum. To je způsobeno výpočtem data Velikonočních svátků. Termín připadá vždy na čtyřicátý den před Velikonocemi.

A proč právě 40 dnů? Odpověď nalezneme v Bibli:

  • 40 dní a 40 nocí trvala potopa světa
  • 40 let putovali židé do země zaslíbené
  • 40 let vládli králové David a Šalamoun
  • 40 dní byl Kristus pokoušen na poušti
  • 40 dní přebýval Kristus na zemi po svém z mrtvých vstání

Stručná historie Novohradského Masopustu

Kořeny Novohradského Masopustu pocházejí z Jihočeské vesničky DOUDLEBY, kde se poprvé vydala na svou cestu masopustní koleda s vysokými růžičkovými klobouky. Tímto se Doudlebský Masopust odlišoval od okolních vesniček, kde probíhal pouze průvod maškar.

V Novohradském městě vyšla poprvé koleda v roce 1954. Tuto tradici přinesl do Nových Hradů z Doudlebska pan VACLÍK, který společně s panem Josefem MACHŮTKOU dali za nemalého úsilí dohromady partu stejně nadšených lidí, aby se tak mohl zrodit Masopust na Nových Hradech.

Při vzniku, byl Masopust pod záštitou spolku Baráčníků. Později tato tradice přešla pod organizaci "SVAZARM", kterou vedl pan Jan SAZMA. A byl to právě on, který tento zvyk dokázal s podporou dalších nadšenců dovést na přelom 21. století.

Novohradský Masopust je pořádán každoročně v daný termín od svého vzniku (1954) bez přerušení až do současnosti. Pořádání Masopustu nepřekazilly ani rozmary počasí, změny režimů nebo náhlé onemocnění účastníků.

S vyjímkou období Covidové pandemie se masopust na Nových Hradech pokaždé uskutečnil.


Historie Novohradského Masopustu

V minulosti probíhal Novohradský Masopust několik dní po sobě, jelikož koleda nechodila pouze v Nových Hradech, ale i v Údolí. Začínalo se jako dnes v sobotu, kdy se masopustníci sešli většinou v nějakém pohostinství, převážně se jednalo o ČESKÝ DŮM, kde se ustrojili, něco málo popili, aby se pak vydali na dlouhou masopustní pouť.

Koleda byla pouze jedna, město nebylo tak rozlehlé jako je dnes. Tak bylo dosti času na zdržení se téměř u každého stavení, zazpívaní si společně s domácími a zasmání se řádění maškar. Pamětníci jistě vzpomenou na pány DOKTORY v podání pana SCHATTAUERA a KOVÁŘE, na KOMINÍKY pana Václava NOVÁKA a Karla KOPŘIVY, na DĚLOSTŘELCE pana Pavla HENŽLA, Josefa SILMBRODA a Františka KUBEŠE. Samozřejmě musíme také zmínit nezapomenutelnou postavu VOJÁKA ztvárněnou panem Václavem DVOŘÁKEM.

Neodmyslitelnou součástí koledy jsou rovněž RYBNÍKÁŘI, kdy se v začátcích v těchto rolích proslavili páni: Karel STUPKA, Václav KORANDA, Sláva SAZMA, Luboš ALEXA a František ŠVEC.

Masopust nekončil nedělí, jak je tomu dnes, ale koleda pokračovala v pondělí a úterý, kdy se chodilo po místních a okolních úpodnicích, závodech a obchodech (St. Statek, St. Lesy, Motor, Prefa, Jednota apod...). Samozřejmostí byly i návštěvy škol a školek.

Masopust tak končíl v úterý večer Masopustním pohřbem, konaným zpravidla na taneční zábavě. Úderem půlnoci na popeleční středu se hostům dělal na čelo křížek jako symbol již zmíněné popeleční středy a tím začátak velkého půstu.

Novohradský Masopust přežil již 7 desetiletí a jen díky nadšení několika desítek lidí, ho můžeme obdivovat i v současnosti. Asi největší zásluhu na tom má pan JAN VACLÍK, který stál u zrodu Novohradského Masopustu. V roce 1954 vyšel poprvé masopustní průvod v podobě průvodu masek, protože naučit se vše co k Masopustu neodmyslitelně patří, bylo pro všechny náročné a nové. A tak vše se muselo řádně secvičit a naučit. Z těchto důvodů vyšla první Masopustní koleda v podobě jak ji známe dodnes o rok později, tedy v roce 1955.

V souvislosti s touto událostí nelze opomenout osobnost pana JOSEFA MACHŮTKY, který se rovněž velkou měrou zasloužil o vznik první masopustní koledy.

Další velkou osobností spojenou s Novohradským Masopustem je pan JAN SAZMA, který převzal "Masopustní žezlo" po panu Vaclíkovi, a pod záštitou místní organizace Svazarmu pokračoval s touto tradicí v dalších letech.

V tomto období se o Masopustní finance staral pan Jan NĚMEC, díky kterému se nám dochovali účetní záznamy z let 1972 - 1996.

Štafetu po Janu Sazmovi převzal již v pořadí třetí občan Nových Hradů, pan Ivan DOROTOVIČ.

Jelikož se v této době Nové hrady podstatně rozrostly, bylo nemyslitelné, aby se o organizaci Masopustu postaral sám, tak nejdříve vznikl v roce 2000 Masopustní výbor ve složení: Dorotovič Ivan, Maxa Vlastislav, Jann Jiří, Kodera Miroslav, Maxová Alena, Junek Jan, Maier Miroslav, Matějka Václav, Maier Arnošt.

V roce 2012 byla založena organizace MASOPUST NOVÉ HRADY - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ, která čítá cca 90 členů.


Historie masopustních koled

Dříve vycházela pouze jedna koleda - RŮŽIČKOVÁ (nebo také "MLADÁ"). Ale jak se naše město postupně rozrůstalo, bylo nutné složit další koledu, čímž vznikla koleda SLAMĚNÁ. Tato koleda byla obsazena výhradně koledníky, kteří Masopust chodili "již nějaký ten pátek" a nastupovala pouze v neděli. Od roku 1991 začala vycházet pravidelně i v sobotu.

Jak Masopust pokračoval, město Nové Hrady se postupně rozrůstalo dále a vyvstal zde opět problém, jak dodržet masopustní tradici v celém městě, neboť ani tyto dvě stávající koledy nebyly schopné celé město ve dvou dnech obejít. Pořadatelé Masopustu se tak začali potýkat s myšlenou, zda pouze uspořádat Masopust symbolicky na Novohradském náměstí nebo vytvořit další, již třetí koledu. Většina byla nakonec pro vytvoření třetí koledy, a tak v roce 2011 vzniká koleda JALOVCOVÁ.

Od roku 2011 tedy prochází Novohradských městem tyto tři koledy:

  • koleda RŮŽIČKOVÁ - svobodní mládenci
  • koleda JALOVCOVÁ - ženatí mladší koledníci
  • koleda SLAMĚNÁ - ženatí starší koledníci

Pro oživení Masopustní historie se také několikrát v ulicích města objevila VETERÁNSKÁ KOLEDA, která byla složena výhradně ze skutečných pamětníků Novohradského Masopustu, tedy "Veteránů".

Historie masopustní zábavy

Neodmyslitelnou tradicí Masopustu v Nových Hradech je konání masopustních zábav. Dříve se tyto veselice konaly nejen v sobotu, jak je tomu v současnosti (od roku 2002), ale i v neděli a úterý před popeleční středou. Na těchto zábavách (úterý) se konal pohřeb Masopustu.

Tyto masopustní zábavy byly také provázeny doprovodným programem, kde jsme mohli vidět např. Masopustní svatby, odvody na vojnu, parodie hudebních vystoupení a tanečních čísel.

Samozřejmostí každé zábavy bylo předvedení masopustních koleček. Bylo také zvykem, že někteří hosté přicházeli oděni do různých masek a kostýmů, což výrazně přispívalo k oživení atmosféry zábav.